...ilustrační foto :-)

 
Tak k takovýmu vodopádu si musíte jít fakt koupit letenku… Naše okolí nabízí menší podívanou, né však míň romantickou…  Vodopády v Lužických horách zná jen málokdo.  Zatím se v této překrásné oblasti ví o třech místech, kde se potůček spustí vzduchem k zemi, já si ale myslím, že jich je daleko víc… ty, o kterých si dohledáte nějaký informace, jsou 3, docela blízko u sebe a dají se obejít za jeden den. K vodopádům nevedou žádný turistický značky, a proto se budeme muset spolehnout na dovednost práce s mapou…

Chřibská je ideální místo pro start putování za vodopády. První vodopád se nachází hned kousek od Chřibský na úpatí hory Plešivec. Je to asi nejkrásnější vodopád a jsou hned dva nad sebou, proto se jmenujou Chřibský vodopády. K vodopádu vede upravený chodníček s lávkami a zábradlím.

Báža, kávu pouze do porcelánu...

K dalšímu vodopádu se musíme trošku projít. Je to asi na půl cesty po lesní asfaltce z Křížovýho Buku do obce Mlýny. Stačí, když budete naslouchat, a uslyšíte tenhle sedmimetrový vodopád až z cesty. Ani nevadí, že není přírodní a že Luční potok před sto lety nadšenci z turistickýho spolku trochu přesměrovali. Je to krasavec!

Vodopád na Lučním potoce

Poslední vodopád, který navštívíme, se jmenuje Vodopád v Bukových skalách. Je asi nejmíň navštěvovaný, nevede k němu žádná cesta… Kdo ho chce najít, musí se dostat k zastávce Jedlová a od ní jít podél kolejí až ke stavení po levé ruce. Za ním už jen pěšinkou klesat podél strouhy.

Vodopád v Bukových skalách

Vodopád byl celej zamrzlej, ale pod ledem hučel potůček…

Putování po vodopádech si může naplánovat každej a v kteroukoli roční dobu… vodopády jsem kromě toho prvního nafotil v jeden den a byl to moc pěknej den…

sedmistovky

V sobotu večer, když jsme se po tmě nemohli doškrábat na Jedlovou, jsem tomu nevěřil… ale popořádku…
V sobotu v sedm ráno na náměstí z nás konečně spadla nervozita, protože přijel dostavník v podobě (našeho) pana Pokorného, který nás ochotně dopravil k místu nástupu na první vrchol Studený .

Počasí bylo objednaný ale nějak to fouklo šejdrem a ůplně to nevyšlo ale šlo to…mohlo to bejt sakra horší. První vrchol Studený a na něm, přímo tam, kde už dávno měla bejt zpět zrestaurovaná rozhledna, spal ve spacáku v záhrabu Suchič (říkal Sitič ať ho píšu s měkkým). Vyskočil, sbalil se, pak už jenom projev Michala a šlo se dál…

Michal Kosina

Putování k dalšímu kopci bylo nekonečný, přes Mlýny a Kytlice, kde nám Alenka zakázala jít do hospody (asi udělala dobře) to bylo 4,5hodiny pochodu se dvěma zastávkama.

Kudlis

První byl vodopád, vlastně na půl ledopád a pak zastávka na sváču na koupáku v Kytlicích…

Alenka

Malý Buk…kolmo nahoru-kolmo dolů. Klíč, krásný setkání pár metrů pod vrcholem s první skupinou, která neměla dýchací potíže…přípitek…lehká gratulace k dosavadnímu výkonu a pokračujeme…Na Klíči se nám dokonce podařilo složit báseň do vrcholový knihy. Pod Velkým Bukem proběhlo neplánovaný setkání s naším duchovním otcem Pavlem Brabcem, který testoval snowbike od Jéni Kopky.

Brábis jezdí pořád...

Velký Buk…kolmo nahoru-kolmo dolů, jinak to fakt nešlo. Ovšem doplazit se na Jedlovou pro další skalp a hlavně do hospody , potažmo do postele, bylo nekonečný… Jedlová 19.20hod

...cestou necestou...

Z důvodu nedodržení večerky nám byla za trest personálem posunuta snídaně až na osmou hodinu z původně plánovaný sedmý…
Do druhého dne nastupujeme trochu dýl a šestý vrchol zdoláváme až v 10.43hod…Bouřný.
Pěnkavčí Vrch…ze Šébru po modrý hřebenovku s odbočkou na vrchol. Pěnkavák je hodně krásnej kopec a jeho 792mnm tam vytvořilo kouzelnou ledovou říši. Takže Alenka jen volala „ Ráďo vyfoť to…“ Další plánovaný kopec byl Weberberg 13.07hod…jediný místo, kde bylo těsně nad mrakama vidět sluníčko. Putování pokračovalo německýma urolbovanýma cestama na Luž . To nám ale už fakt začaly docházet síly…ve 14.13 jme pokořili nevyšší horu Lužických hor…Luž!

Sitič a Kudlis

Zatáčka nezatáčka jsme se kouleli rovnou do opět otevřený Chaty Luž (Myslivny). Jídlo,pití a jak to ze začátku nevypadalo…nakonec jsme si pochutnali, zaplatili a čekal nás poslední, hodně náročnej pochod po hranicích na Hvozd. Dali jsme to! Po třech hodinách šlapání a kecání to máme za sebou!!! A nebylo to tak strašný a příště bude třeba fakt svítit sluníčko…

...ještě jeden...

A proto jsme se rozhodli v termínu 17.-18. 1. 2009 uskutečnit nultý ročník přechodu Lužických hor s noclehem na Jedlové Hoře. Podstatou akce je zdolat během dvou dnů všech deset vrcholů, není důležité pořadí zdolaných kopců, ani místo startu a cíle, co však doporučujeme, je setkání v polovině přechodu v sobotu večer v restauraci na Jedlové, kde probereme s účastníkama strategii a ostatní věci…Zamluvil jsem tam osm noclehů, písněte si v komentářích kdo by měl zájem…jinak asi není problém doobjednat, tel č. na Jedlovou 775379046.

kopce a popis kontrol:

Luž 793mnm- na sloupku(komínu)

Pěnkavčí vrch 792mnm- na mohylce v blízkosti nivelační tyče

Jedlová 774mnm- vlevo vedle vchodu do rozhledny

Klíč 759mnm- na mohylce přímo na vrcholu

Hvozd 745mnm- na zdi vyhlídky pod chatou, po červené značce

Studenec 737mnm- na betonové patce rozhledny (která tam není)

Velký buk 736mnm- na mohylce v blízkosti nivelační tyče

Malý buk 712mnm- na mohylce v blízkosti nivelační tyče

Weberberg 711mnm- na mohylce v blízkosti nivelační tyče

Bouřný 702mnm- na mohylce v blízkosti nivelační tyče

Akce není nijak organizovaná, neplatí se žádné startovné a účastník si hradí vše sám.

Členové LHS vyráží v sobotu ráno v 7.30 hod. z vrcholu Studence.
Ostatním, kteří se rozhodnou jít vlastní trasou a chtějí zdolat všech deset vrcholů, doporučujeme, vzít si s sebou tužku a papír pro značení kontrol (viz obrázek dole) nebo použít fotoaparátu. Nejde o kontrolu ale spíš o vlastní záznam…tedy o vzpomínku…

klíč...zase

Jedlová

Klíč 759m

Tady musím poděkovat mýmu tatíkovi , kterej je mě na tehhle kopec tahal od dětství… pravidelně tam chodili s kámošema na Novej Rok a s každým co se potkal, si dal panáka….tenkrát mi moc nedocházelo, proč ho to tak moc baví….asi v šesti letech mi pod Klíčem povídá:  “synku, nahoru vede jenom jedna cesta, přes kamenný moře a Borskou stranou…” je to prostě rodinná tradice….

...bráška...

Klíč je svým kuželovitým tvarem dominantou Novéhu Boru  a  vrchol Klíče nabízí daleký kruhový rozhled. Na vrcholu je turistická knížka o kterou se starají kluci z LHS. Jsou to borci, budujou obnovu chodníku, kterej za staletí pomalu chátrá.  Je to prostě naše hora. I pětkrát tejdně se mi takhle vloni v zimě  podařilo zbalit bágl, čelovku a jít se nahoru podívat na západ slunce.

...

Mě to prostě dělá dobře, nejenom že si vyčistím palici ale spálím i nějakej ten nabranej tuk. Minulej tejden v neděli, jsem ho dal s Alenkou a Sitičem…luxus…nahoře jsme si uvařili čajíček a Sitič vytáhl Štrůdl od svý maminky!!! Dneska jsem si ho dal sám a poprvé ve sněhu…

inverze...první zimní den 2007

Kdo jste si přečetli tehle článek a nebyli jste na Klíči…nevím na co čekáte…

pár fotek na rajčeti

el Diabolo...

…to si takhle jednou jedu ve čtvrtek do Rumburka na trénink a potkám v Dolní Světlý Polaňáka… Potkat Poldu je pokaždý dost adrenalínový, nikdy člověk neví, co ho čeká… Tentokrát to ale bylo příjemný setkání, nejen že dal s náma celej trénink, vydržel až do konce v Music Baru pod Jedlovou, ale hlavně  po chvilce mi povídá “hele nechceš jet s náma pozítří za prachy na GIRO prodávat Budvar?”                                                                                                                                                                                       Na mě to bylo docela dost na rychlo…ale vidět opět ten krásnej cirkus kolem největší cyklistiky na světě, prohlídnout si znova ty borce zdolávat krásný kopce v neuvěřítelným tempu… to je nabídka, která se dá jen těžko odmítnout. Jel jsem.

autor akce

Nápad to byl fakt dobrej…spojit dvě lásky…pivo a cyklistiku na vrcholný úrovni.

Odjezd někdy nad ránem, trošku zmatky v Praze , kde měl nastoupit nejdůležitější člověk výpravy…překladatel do italštiny. Stál na správný pumpě, dokonce i včas ,ale bohužel na druhý straně 4proudý silnice… trochu zmatky, ovšem nastoupil člověk, na kterýho do smrti nezapomenu. Mexikánec Diego! Nevadí že neuměl ani italsky ani česky…domluvil se s každým a všude!!!

“…ja jsem už vyzkoušel hodně zemí,fakt…ale češi, vole tady už zůstanu…”

Mexičan

.

pivo mu chutnalo

.

hele von ja fakt z Mexika

První českou hospodu na Giru jsme postavili před 15tou etapou  na PASSO FEDAIA/MARMOLADA planimetria. Poslední asi 15ti kilometrový stoupání do cíle. Když jsme asi v půlce kopce potkali asi jedinýho profesionálního fanouška cyklistiky na světě, jak si maluje svoje znaky na silnici, bylo rozhodnuto. Tady to postavíme. El Diabolo, člověk kterej si svým pomalovaným Téčkem jezdí po světě a fandí na každým velkým závodě, jo a ještě za to bere prachy! Ochotně se s každým zdraví, fotí a rozdává podpisy…

el Diabolo...je všude a všichni ho milujou

Dobrej tah…Polda vzal aparaturu jako na menší konzert, nešlo nás minout, všichni šli kolem nás nahoru i dolů. Show mohla začít!

Byznys nechám ale stranou, byl jsem tam jen na práci i tak to byla zábava a krásná podívaná…

...co?

.

Biei

Největší podívaná se chystala na pondělí, kdy se jela horská časovka jednotlivců na PLAN DE COROONES, která měřila 12,5km s převýšením 1086m a se stoupáním až 24%!!! Jo a pozor, aby toho nebylo málo, asi šest km se jelo po štěrku…to jsem fakt ještě neviděl…planimetria.

časovka je spravedlivá, možná by to chtělo nějakýho fanouška...

.

docela sračky

.

BETTINI Paolo... to břicho!!!

.

nakonec ten nejlepší CONTADOR Alberto

Fakt povedenej výlet, každej večer se pilo pivo a byla neskutečná prdel…

ten Budvar s nima dělal věci...

.

digitalizace

…kdyby se chtěl někdo podívat na ostatní  fotky

děčínská fudžijama

…projít se dva dny překrásnou přírodou, kterou máme kousek za barákem, je asi normální. Ještě lepší je to ovšem ve dvou. Stačilo zavolat “čau Kubi…co děláš?…..” no a bylo domluveno. Kuba nic neřeší, nekňučí,nespěchá (hodně důležitý) a v tý době ještě neměl babu! Jméno Kuba, se na těchto stránkách bude objevovat hodně často.

Start byl Na Tokáni, kolem oběda jsme poobědvali a vyrazili směr Vileminina stěna…hned asi po sto metrech nás zastavil strážce Národního parku! Že prej deme nějak na těžko a že se nesmí nikde spát a jestli nejsme od toho Brabce z Rumburka….hroznej blázinec! Samozřejmě jsme se z toho vykecali a pokračovali.

Mariina skála z Vilemininy stěny

Vileminina stěna byla docela zásadní zastávka, museli jsme vypít pár piv, aby se nám odlehčilo a proběhla družba s němcema co si tam vařili svařák… nechtělo se mi na Mariinu vyhlídku ale Kuba byl zásadně proti!!! tak se šlo… Na vrcholu vyhlídky je nádherná bouda, úplně nová po předloňském požáru. Ideální místo na nocleh….

Vileminina stěna z Mariiny vyhlídky

..v lehkém opojení a po krátké zastávce (jenom spolu jsme tady byli asi dvacetkrát….ale krásný místo) jsme pokračovali směr Rudolfův kámen, další překrásná vyhlídka s boudičkou na hrcholu, podobná jako na Mariině skále…

Rudolfův kámen

…trasa nebyla moc jasná, spíš jsme šli kam se nám chtělo ale oba jsme chtěli na Pravčickou bránu…to bylo jasný a byla to docela dálka, tak jsme si našli místečko pro odpočinek a posilnění…nádhera. Přímo proti nám jeden z nejhezčích kopců co znám…Růžovský vrch prostě Růžák a nebo taky Děčínská Fudžijama.

Růžák

Pak už byla tma a nebylo moc co fotit a na Pravčickou bránu nás nepustili v jednu ráno (nechápu proč to má někdo zamčený a vybírá vstupný, jakoby to sám vytesal)

svačinka

po další svačince Kuba rozhodl že jdeme spát do jeskyně na hrad Šaunštejn…trošku jsem zapoměl že tam vůbec nějaká jeskyně je…to Jakuba pobavilo, že prej sem mu jí já sám ukazázal!

Kuba

Cesta byla hodně náročná, Kuba dokonce usnul za chůze a párkrát zalehl mimo cestu…to bylo komický… Jeskyně na Šaunštejně je opravdu skvělá , teda pro dva…víc lidí se tam asi nevyspí. Jsou tam vytesaný postele, zapálili jsme si svíčku a dobrou…

...usnul strašně rychle

největší odměnou byla ráno snídaně na Šaunštejně…to se nedá moc popsat…

jeskyně

…pak už jen cesta Na Tokáň…ale bylo cestou na co koukat. Krásný dva dny, určitě doporučuju, ani není potřeba ujít padesát km (možná víc)…je potřeba si to udělat hezký…

krasavec

ještě přidávám odkaz na všechny fotky ceske_svycarsko_s_Kubou_2007

"to bych dal vole..."